Proč říct ne běžným opalovacím krémům?

Proč říct ne běžným opalovacím krémům?
Taky koukáte na všechny ty barevné a létem vonící lahvičky s opalovacím krémem s mírnou nejistotou a nedůvěrou? Jejich potenciální škodlivost se probírá a propírá den co den, není to však téma, na které by šlo zaujmout jednostranný pohled. Jak to tedy s těmi chemickými opalováky je?Více informací
Suroviny pro tento receptOxid zinečnatýOxid titaničitý
Jednotlivé suroviny nakoupíte hned pod postupem
Popis

S největší pravděpodobností jste o škodlivosti chemických opalovacích krémů někdy už slyšeli – ať už od ekologicky smýšlejících známých, nebo v televizi či rádiu… Se stále větším soustředěním se na šetrný způsob života se i toto téma neustále objevuje v médiích, takže už vám nejspíš taky několikrát proletělo myslí. Problém je, že vzniká i dosti různorodá kupička mýtů o chemických opalovacích krémech, odborníci zastávají odlišné názory, a tak není divu, že jsme občas zmatení a nejsme si jistí, čemu dále věřit.

Důležité je nedávat pouze na radu kamarádky, která to zase slyšela od jiné kamarádky, ale pořádně dané téma prozkoumat, a až pak se rozhodnout, jak budete o svou pleť v létě pečovat, a co vyhovuje nejlépe právě vám. My jsme se pokusili shrnout ta nejdůležitější hlediska a fakta za vás, abyste si mohli udělat nějaký trochu ucelenější obrázek. Tak pojďme na to!

Příroda trpí aneb Zabiják jménem oxybenzon

Tohle je zcela jistě důvod číslo jedna, proč používání chemických opalovacích krémů přehodnotit. To, že nejsou tyto opalovací krémy zdravé pro nás, je jasné jak facka, ale samozřejmě je lepší se namazat tímhle, než se nemazat vůbec. Ovšem když skočíte celí namaštění opalovákem do moře, důsledky jsou dalekosáhlé.

Největším problémem opalovacích krémů je látka zvaná oxybenzon, což je uměle vytvořená chemická sloučenina, jejíž poslání je jednoznačné – pohlcovat UV záření. Tuhle látku najdeme mimo jiné i v některých jiných kosmetických prostředcích (např. v lacích na vlasy), ale i v oblečení či tiskových barvách – barevná trička nebo noviny potom tak rychle nevyblednou.

U mořských pláží se však dostává do vody neuvěřitelná spousta této látky a “dusí” a zabíjí stovky až tisíce let staré korálové útesy. Tyto útesy jsou proslulé svou barevností, kterou jim poskytuje symbiotický život s mořskými řasami, ale právě barevnost vinou oxybenzonu postupně ztratí. Tato látka způsobuje korálům stres, pročež se poté zbavují řas na svém povrchu. Nejdříve jen ztratí barvu, ale posléze se “udusí”, jelikož již od řas nedostávají kyslík. To je skutečný, hmatatelný a viditelný důkaz toho, jak moc je oxybenzon nebezpečný. Země, kterých se tyto škody na korálových ostrovech týkají, naštěstí problém řeší – například Havajské ostrovy, Panenské ostrovy, tichomořský stát Palau či floridský ostrov Key West zavádějí zákaz opalovacích krémů, které jako UV filtr využívají právě oxybenzon.

A nejde pouze o korály – oxybenzon a jiné látky, které jsou obsažené v chemických opalovacích krémech, mohou nadělat škody i u jiných mořských tvorů – u některých ryb například dochází k jakémusi “prohození” pohlaví. Samečci se chovají jako samičky, samičky zase ztrácí schopnost reprodukce.

Spousta dalších rizik s oxybenzonem spojených už bohužel není tak viditelná jako vybělené korálové ostrovy. Oxybenzon se poměrně snadno dostává do těla skrz naší kůži a je to vskutku odolná látka, je velice těžké ji nějak odfiltrovat. Při sprchování míří krém z našeho těla s podílem oxybenzonu do kanalizace, poté do čističky odpadních vod, ale ani tam nedochází ke kompletnímu vyčištění vody od oxybenzonu – lze ho najít dokonce i v již vyčištěné pitné vodě, což je poněkud alarmující. Znamená to, že i pokud jste chemický opalovák v životě nepoužili, máte nějaké to procento oxybenzonu v těle. Děsivé, že?

Oxybenzon je navíc “endokrinní disruptor”, to znamená látka, která nějakým způsobem ovlivňuje funkci a působení hormonů, a to samozřejmě v negativním slova smyslu. Zkrátka a dobře to není zrovna něco, co bychom si měli nebo chtěli úmyslně zanášet do těla.

Další chemické lahůdky

Oxybenzon není jediná chemická látka, kterou můžeme v opalovacích krémech najít, ani zdaleka. Popravdě řečeno jich tam je tolik, že se člověk vůbec nemůže divit tomu, že některé z nich jsou opravdu toxické. Stačí se začíst do etikety na opalovacím krému – s největší pravděpodobností nenajdete ani jedno normální, srozumitelné slovo.

Z těch toxičtějších můžeme jmenovat například avobenzone, octocrylene, octisalate, homosalate, ethylhexyl salicylate nebo například ethylhexyl metoxycinamát, na který se podíváme ještě trochu více zblízka.

Na ethylhexyl metoxycinamát, známý též pod názvem EHMC, si posvítili i odborníci z Masarykovy univerzity, přesněji řečeno z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. Jejich zjištění bylo poněkud znepokojivé – EHMC se totiž dle jejich výzkumů při vystavení UV záření může změnit a tato změna z něho dělá potenciálně nebezpečnou látku, která dokáže poškodit DNA a způsobit mutace v genomu, což by mohlo vést i k vážnějším onemocněním.

Příliš velká důvěra v opalovací krém?

Jedním z největších marketingových tahů při prodeji opalovacích krémů je tvrzení, že jeho používáním předcházíte rakovině kůže, to ovšem není vyloženě prokázáno. Počet lidí, kteří onemocněli rakovinou kůže, se totiž za posledních 30 let zdvojnásobil, ale stejně tak se mnohonásobně zvětšila i užívanost opalovacích krémů. Logickou dedukcí by tedy rozhodně nešlo vyvodit, že opalovací krémy skutečně působí jako prevence onemocnění rakovinou kůže.


Studie, která byla publikována v odborném anglickém časopisu The Lancet, nadhodila možné důvody, proč tomu tak je. Nadužívání opalovacích krémů totiž způsobí, že naše tělo nedokáže vnímat skutečnost, že je vystaveno slunci – ani vitamín D není přijímán tak, jak by obvykle (bez UV protekce) byl. U lidí, kteří trpí nedostatkem vitamínu D, potom najdeme větší riziko, že onemocní rakovinou než ti, kteří mají tohoto vitamínu dostatek. Studie publikovaná v časopisu The Lancet ukázala, že paradoxně mají větší riziko rakoviny kůže ti jedinci, kteří pracují vevnitř a na slunce se příliš často nepodívají než ti, kteří tráví venku více času.

Dalším aspektem, proč může být opalovací krém jako takový rizikový je ten, že když se jím namažeme, budeme trávit venku na slunci více času. A to z jediného důvodu – se závratně vysokými ochrannými faktory, které v krémech najdeme, se nemusíme tolik bát spálení, “vydržíme” se tedy smažit na slunci déle. Všechno má ale své meze – existuje nějaká doba, kdy je pro naše tělo zdravé a přirozené vystavovat se slunci, ta by se ale samozřejmě neměla překračovat. S opalovacími přípravky můžeme tyto meze lehce překračovat, a tak trochu “podvádět” přírodu. Tím si můžeme ale také například uhnat úpal, takže bychom to zkrátka na slunci tak či onak neměli příliš přehánět.

Než vyhodíte všechny opalováky…

Ale ještě předtím, než se dáte do vehementního vyklízení všech vašich chemických opalováků, musíte si uvědomit jednu důležitou věc: nepoužívat chemické opalováky vůbec je HORŠÍ, než je používat. Takže pokud se po přečtení tohoto článku půjdete vyhřívat na zahrádku, ale kromě klasického opalovacího krému zatím nemáte po ruce žádnou přírodní verzi, určitě se mu nevyhýbejte úplně a namažte se.

Nebezpečí, které v sobě UV záření skrývá, je nepoměrně větší než chemie v opalovacím krému. Na to určitě pamatujte, než spontánně vyhodíte všechny opalovací krémy a vyrazíte ve jménu ekologie do světa bez UV protekce. Slunce má obrovskou sílu, a když se nebudete mazat ničím a vystavovat se opakovaně slunečnímu záření a riskovat tak nebezpečné spálení kůže, opravdu si zahráváte s rizikem rakoviny kůže.

Takže čím se tedy mazat?

Jak již bylo zmíněno, není vůbec žádný problém nahradit klasický opalovací krém tím přírodním, “minerálním” - stačí se porozhlédnout po drogeriích, lékárnách a specializovaných obchůdcích s bio kosmetikou. Zatímco chemické opalovací krémy používají k ochraně před UV zářením chemické sloučeniny, přírodní opalovací krémy čerpají z přírodních zdrojů a využívají k blokádě UV záření minerály, jako je například oxid zinečnatý či oxid titaničitý.

A nás moc zajímá, čím se mažete vy! Máte nějaký svůj recept, se kterým se vážně nemůžete spálit? Sem s ním, ať nás je s červenými nosy a loupajícími se rameny co nejméně. :)

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15005091

https://www.ewg.org/sunscreen/report/the-trouble-with-sunscreen-chemicals/

https://www.ewg.org/sunscreen/report/8-little-known-facts-about-sunscreens/

http://www.marinesafe.org/blog/2016/03/18/sunscreen-pollution/

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0190962218321893

https://link.springer.com/article/10.1007/s00244-015-0227-7

Nezapomeňte nás sledovat na našich sociálních sítích, Facebooku a Instagramu, ať vám neutečou naše další návody a tipy. A prozkoumejte i náš nový ekokozí receptář!

Suroviny
Oxid zinečnatý
Oxid titaničitý
Články
Na vašem soukromí nám záleží

Ekokoza má ráda sušenky! Cookies nám pomáhají nabíźet správné produkty, fajn slevy a další skvělé služby. Stačí nám dát souhlas k jejich používání.

Upravit moje volbyPovolit vše