Průvodce oleji a másly – jak je úspěšně nahrazovat v receptech?

Nemáte tenhle olej nebo tamto máslo a chcete je v receptu nahradit jinými nebo prostě vynechat? Někdy to půjde, někdy ale bohužel ne. S rozhodnutím pomůže průvodce rostlinnými tuky, díky kterému pochopíte role, schopnosti a účinky másel a olejů v receptech a podle čeho a kdy je (ne)vyměňovat.

Zkrátka si povíme, jak to celé funguje a jak tuk v receptu nahradit jiným tak, aby se všechno povedlo. Budeme se točit kolem olejů a másel nejoblíbenějších a nejdostupnějších, které tvoří základnu většiny receptů a návodů, a kterým se občas říká oleje nosné.

Co to je ten nosný olej?

Do kategorie nosných tuku spadá spousta olejů a tuků, se kterými pracujeme při výrobě kosmetiky nebo třeba jídla. Slůvko „nosné“ se používá hlavně pro odlišení těchto olejů od olejů esenciálních, protože nosné a esenciální oleje jsou velmi odlišné skupiny tuků. O nosných olejích, které jsou opravdu povinnou výbavou každého začínajícího i pokročilého domácího míchače výrobce, jsme už psali přehledný článek, a o olejích, které by podle nás doma neměly nikdy chybět, protože je využijete při míchání kosmetiky i v kuchyni si zase počtete tady. Oba články objasňují potřebnou terminologii a poradí s využitím olejů a doporučujeme na ně proto mrknout.

Těmi nejoblíbenějšími a zásadními tuky jsou bambuckékakaové a mango máslo, olivový olej či olej z olivových pokrutin, kokosový olej, slunečnicový olej a oříškové oleje jako mandlovýmakadamový a spousta dalších. Oleje i másla, či souhrnně tuky, se bez nadsázky divoce liší svojí texturou, barvou, hustotou, samozřejmě složením nebo třeba vůní. Spojuje je to, že tvoří základ většiny receptů a to, že jsou to zkrátka podobně vypadající tuky, proto občas můžou svádět k výměnám typu „máslo jako máslo“, které někdy vyjdou, ale často, bohužel, ne.

Takže… Co budeme řešit?

Všechny tyto základní, nebo chcete-li nosné, tuky slouží k několika účelům a při tvorbě receptů a následném míchání je dobré přihlédnout k tomu:

Kolik toho je a co to v receptu nese či ředí?

Jakou to má konzistenci?

Jak rychle se to vstřebává?

Jakou to má texturu a v jaké teplotě se to začne rozpouštět?

Co to na těle umí a co mi to přinese?

Kolik to stojí?

…a na tohle všechno se teď podíváme.

Objem a ředění – kolik toho je a co to nese a ředí?

Asi už jste pochopili, že tuky tvoří nezbytný základ většiny produktů (u některých receptů vedle vody). Stejně jako se tradiční bábovka bez mouky neupeče, kosmetika se bez tuků neumíchá. Na otázku, zda nějaký olej nebo máslo můžete prostě vynechat, je tedy odpověď skoro pokaždé, že nikoli. Pokud olej nebo máslo uvedené v receptu nemáte, musíte je nahradit olejem nebo máslem jiným. A ne ledajakým – ideálně takovým, co se chová podobně jako ten původní. Bábovku, na kterou místo mouky pšeničné užijete mouku kokosovou, asi upečete, ale pravděpodobně bude chutnat a vypadat úplně jinak – možná bude moc tuhá, těsto řídké, ingredience nespojené, nebo… cokoli jiného. Stejně je to s mícháním kosmetiky.

Proto – suroviny v receptu, které tvoří jeho základ, rozhodně nevynechávejte. A když je budete vyměňovat, počítejte s malinko jiným výsledkem, i když jste si jistí, že jste našli náhradníka co nejpodobnějšího.

Konzistence – jakou to má konzistenci při pokojové teplotě?

Nejdůležitějším účelem (po vytvoření základu) olejů a másel je dát výrobku určitou konzistenci.

Konzistence tuku ovlivní konzistenci produktu (stejně jako se při pečení jinak chová olej a máslo). A mluvíme konzistenci za pokojové teploty. Mrkněte na něj a řekněte si:

Je to 1. tekuté, 2. měkké, 3. tvrdé a křehké?

Velmi často dochází k výměnám bambuckého másla za kakaové. To je ale zřídkakdy výměnou dobrou. Bambucké máslo je při pokojové teplotě totiž měkké a lepivé, kakaové máslo naopak hladké, pevné a křehké. Proto po bambuckém máslu nemůžeme chtít, aby zajistilo tvrdost a tuhost, kterou mělo poskytnout máslo kakaové. A naopak.

Takže – první věcí, na kterou je třeba při výměnách surovin myslet, jestli mají opravdu úplně stejnou konzistenci za pokojové teploty. Pokojovou teplotu ještě jednou zdůrazníme. Protože když to rozpustíme, je to všechno tekuté, že :) Na druhou stranu, všechno je to taky mastné, takže i když vyměníme měkké za tvrdé, bude to tak nějak fungovat. Akorát ne přesně tak, jak mělo.

Rychlost vstřebávání – jak rychle se to vsákne?

Nejdůležitější schopností nosných olejů a másel je jednoduše zvlhčit, zjemnit a změkčit pokožku (nebo vlasy). Tuky obecně činí naši pleť velmi spokojenou. I tady jsou ale veeeelké rozdíly v tom, jak rychle nebo jak pomalu se do pokožky vsáknou. Některé se vstřebají hned po nanesení, jiné zůstanou na povrchu chvíli a další klidně hodiny. Takzvaných „suchých“ olejů si zase na pleti skoro nevšimnete, přestože ji instantně zjemní. Těžké a pomalu se vstřebávající oleje můžou nechávat po okolí mastné fleky.

Tuky tedy volíte podle toho, co vyrábíte a co po produktu chcete. Pokud toužíte po lehkém nelepivém krému na ruce, sáhnete po lehkém rychle se vstřebávajícím oleji. Pokud vyrábíte lesklý balzám na rty, zvolíte pomalu vstřebávající se olej, co bude na rtech nějakou dobu sedět a učiní je tak blýskavými. Při výrobě pleťového séra pro mastnou pleť pravděpodobně použijete olej suchý a při míchání hutné vyživující masky na chodidla zase těžký mastný olej či máslo.

 

Takže – myslíme na to, že rychlost vstřebávání výrazně ovlivní, jak se nám výsledek bude zamlouvat, a při výměnách proto vždy využíváme oleje, které se do pokožky vsáknou stejně rychle.

Tip: Na internetu jednoduše najdete spoustu tabulek s mnohem větším počtem olejů, které se nám sem nevešly.

A to nejdůležitější. Spolehněte se na sebe a věřte svému pocitu! Před výrobou si trochu oleje nebo másla někam namažte a pozorujte. Vsáklo se to rychle, nebo to na pleti ztěžka sedí? Je to mastné nebo to působí suše? Je to někde mezi? A to je vlastně všechno, co potřebujete. Veškerá moudrost spočívá v otázce a odpovědi, zda je vám to příjemné a zda chcete, aby takový byl i váš výrobek.

Textura a bod tání – jakou to má texturu a za jaké teploty se to začne rozpouštět?

Možná se to nezdá, ale tyhle dvě věci jsou si velmi blízké. U tekutých olejů nás teplota rozpuštění vlastně ani moc trápit nemusí, myslete na ni jen v případě tuků pevných v pokojové teplotě, což jsou většinou másla a oleje, jako je populární kokosový nebo babassuový. Tekuté oleje totiž zůstanou ve většině případů tekuté, i když s nimi vyjdete ven, a navíc, většinou si venku v teplotách nízkých svá těla moc krémy nebo pleťovými oleji moc nenatíráme. Pro názornost – olivový olej ztuhne kolem 1°C. Takže pokud byste se chtěli natírat olejem olivovým na zimní túře na Sněžku, počítejte s tím, že možná bude tuhý. Jinak se tekutými oleji v této otázce není třeba moc zaobírat.

Ale, pokud vyměňujete tuky pevné, je dobré na teplotu tání myslet. Často se ptáte, zda můžete vyměnit panenský kokosový olej za nerafinované bambucké máslo (a naopak – vzhledově jsou si přece podobné. Důvodem, proč to nemusí vždy fungovat, je právě jejich textura a bod tání. Co se textury týče, kokosový olej je hladký, hebký a mastný, bambucké máslo tuhé a lepkavé. Kokosový olej se rozpouští kolem 24 °C, bambucké máslo až při 38 °C. Někoho může překvapit, že kakaové máslo, o kterém už víme, že je mnohem pevnější a tvrdší než bambucké, taje při teplotě nižší, při 34 °C.

Když tedy vezmeme v potaz, že teplota lidského těla je kolem 37 °C, vyplyne z toho, že kokosový olej se rozpustí hned jak se potká s pokožkou (a za teplých dní nebo u topení bude tekutý i sám o sobě), zato bambucké máslo, bude potřebovat na pleti ještě zahřát masáží. Na to je důležité pamatovat hlavně při výrobě balzámů na rty nebo bezobalových tuhých tělových másel – kokosové máslo se rozpustí hned a dodá lepší „skluz“, bambucké máslo dodá pevnost a než se z balzámů přemístí na rty, bude pohybem po nich potřebovat zahřát.

Takže – u receptů, kde je textura výrobku důležitá, hrozí jejich rozpuštění a používají se tuhé tuky, ujistěte se, že si hlídáte teplotu tání svých surovin.

Schopnosti a specifické vlastnosti – co to umí a jak to voní?

Tady se nebudeme nijak zvlášť rozepisovat, každý olej totiž umí něco jiného, a rozhodně není nutné se zahlcovat zbytečnými informacemi. Na trhu totiž najdete olej, který by vám měl pomoci s jakýmkoli problémem: akné, vyrážka, opary, suchá pleť, ekzémy, bolavé a namožené svaly, poranění měkkých tkání, spáleniny, podráždění, sami si dosaďte… Takže i tady, hledejte a zjišťujte, volte podle toho, co zrovna řešíte, ale vždy ke všemu přistupujte se selským rozumem a nečekejte, že olej nebo máslo přes noc vyřeší všechny vaše strasti.

Co je ale dobré zvážit a s čím se v receptech často počítá, je specifická vůně některých tuků. Asi vás rovnou napadne, že kakaové máslo často používáme kvůli nádherné bohaté vůní čokolády, panenský kokosový olej zase pro jeho exotickou vůni kokosu a třeba včelí vosk pro konejšivou sladkou vůni medu.

Pozor dávejte taky u velmi výrazně „vonících“ tuků – bambucké máslo umí být nepříjemné a třeba nimbový olej vyloženě páchne. Pokud jste na vůně citliví, nejprve zjišťujte, nebo sahejte po tucích rafinovaných či dezodorovaných, které jsou bez vůně, a vůni si pak namíchejte pomocí esenciálních olejů nebo kosmetických vůní. (Berte ale v potaz, že rafinací tuk přijde nejen o vůni, ale často i o některé terapeutické schopnosti).

Takže – pokud vůně suroviny tvoří základní vlastnost výrobku (čokoládový balzám na rty bez kakaového másla logicky ztratí svoje kouzlo), nevyměňujte. Vůni totiž spolehlivě nenahradíte. Hlavně když nechcete používat kosmetické vůně, kterými byste tuhle vlastnost dohnali.

Cena – kolik to stojí?

Tohle říkáme dost často – když vyrábíte čisticí produkt, co po nanesení okamžitě spláchnete do umyvadla, nebo třeba šumivky či koupelové oleje, ve kterých se vykoupete a pak je pošlete do kanalizace, myslete taky na svoje peněženky. U takových výrobků totiž po oleji většinou chceme, *jenom* aby dělal to, co umí nejlépe – aby byl olejem. Vyměnit v čisticím oleji 10 ml ricinového oleje stojícího 4,- za 10 ml arganového oleje, co by vás stálo korun 25,-, je dle nás trochu nerozum. Udělat to ale samozřejmě můžete, výrobek tím rozhodně nezkazíte, jen peněženka možná zapláče.

Takže – myslete na cenu a vzácnost olejů. Dražší oleje si užijte spíš v produktech, které na vás nějakou dobu zůstanou a které patří převážně na obličej nebo dekolt. Lahůdky, jako je třeba opunciový olej, olej z baobabu nebo olej borůvkový, tedy šoupněte do obličejového krému nebo je použijte do olejových obličejových sér.

Takže... si to shrneme!

Chcete v receptu něco vyměnit? Nejprve si odpovězte na tyhle otázky:

-          Jsou suroviny stejného stavu v pokojové teplotě? Měly by být – tekuté za tekuté, měkké za měkké, tvrdé za tvrdé. Jinak ne.

-          Pokud jsou stejné konzistence, mají stejnou rychlost vstřebávání? Pokud recept volá po rychle se vstřebávajícím oleji (třeba hroznovém), a vy použijete těžký (třeba avokádový), počítejte s tím, že se produkt bude na pleti chovat jinak.

-          Obsahuje recept emulgační vosk (co to je, zjistíte tady) nebo jiný vosk, kterého je ale alespoň 10 % z celé váhy? Jestli ne, rozhodně si zkontrolujte, teplotu rozpuštění tuků, které chcete měnit. Jinak by se vám z balzámu na rty mohl stát třeba tělový olej, a to nechceme.

-          Je recept založený na speciální vlastnosti oleje nebo másla? Jestli ano, a vy jej nemáte, vyrobte zatím něco jiného. Hvězda receptu si zaslouží zůstat hvězdou receptu :)

Věříme, že tenhle článek pomůže a domácí výrobu zase trochu rozveselí, zjednoduší a zároveň zprecizní. Dejte nám vědět! :)

Komentáře

Vložte komentář

Obdarujte
své blízké

Prohlédněte si nabídku
dárkových poukazů

Zobrazit
Dárkové poukazy

Top