Oxid zinečnatý a oxid titaničitý, to jsou dva produkty, které s největší pravděpodobností přihodíte do ekokozího košíku, když se chystáte experimentovat s výrobou domácího opalovacího krému. V čem spočívají jejich superschopnosti, a proč volit právě tyto šampiony?
Hodné a zlé filtry v opalovací kosmetice
O minerálních filtrech UV záření jsme se už zmiňovali, ale shrňme si to ještě jednou. V opalovacích krémech na chemické bázi najdeme filtry syntetické, například korálového zabijáka jménem oxybenzone. Nejenže dusí překrásné a věky staré korály, ale mimo jiné proniká i do naší pokožky.
Zatímco chemické opalováky blokují UVA a UVB záření pomocí chemických látek, minerální opalovací přípravky používají k blokování UV záření fyzikální filtr, který sluneční záření odráží. Pokud si to chcete lépe představit, je to vlastně taková ochranná vrstvička vytvořená minerály, jako jsou tihle naši oxidoví kamarádi.
Velkým plusem je, že minerální filtry zůstávají na povrchu naší pokožky a, na rozdíl od filtrů chemických, do ní nepronikají. Když se namažeme opalovacím krémem s minerálním filtrem, můžeme tedy hned šupajdit ven na sluníčko. Chemické opalovací přípravky potřebují většinou půl hodiny na to, aby se obsažené látky vstřebaly.
Aby minerální filtry fungovaly bezpečně
K odrážení UV záření minerální filtry využívají tzv. "zrcadlový systém". Představit si můžeme malá mikroskopická zrcátka všude po kůži, které nebezpečné záření odrazí zpátky do okolního prostředí.
Aby to dobře fungovalo, musí tedy být krém a v něm obsažený minerální filtr rovnoměrně rozetřený po celé ploše pokožky. Proto je nesmírně důležité při výrobě domácího opalovacího krému dbát na správné vmíchání filtru.
Co se dávkování týče, je potřeba, aby procento minerálního filtru z celkového obsahu krému bylo minimálně 7%, ale naopak maximálně 25%. Navíc, když dáte do krému příliš mnoho oxidu, po jeho nanesení se z vás stane bělásek.
Nerozlučná dvojka
Rozumné je nespoléhat pouze na jeden oxid a do krému dát rovnou oxidy oba dva. Jdou totiž ruku v ruce. Oxid zinečnatý sice zvládá odrážet UVA i UVB záření, ale maximální ochrana, kterou nám ve vyrobené kosmetice zajistí, je SPF 10. Oproti tomu oxid titaničitý, který si poradí pouze s UVB zářením, zase dovede dosáhnout vyšší hodnoty SPF, takže je zkrátka nejlepší, když je do svého krému šoupnete oba.
Nebýt bílý jako stěna
Opalovací minerální prostředky jsou naprosto parádní, jedno malé (ale pro mnoho lidí zásadní) mínus přesto mají. Protože se minerální filtry nevstřebávají do pokožky, mají sklon na kůži zanechávat bílou vrstvu.
Ale pozor! Tahle kosmetická vada není nic, s čím bychom si neuměli poradit. Pokud vám vadí, že s minerálním opalovacím krémem vaše opálení nevynikne, nebo že vypadáte jaksi nezdravě, jednoduše do přípravku přidejte mica prášek či barevný oxid. Pokožka dostane nádhernou svěží barvu, a navíc se bude krásně jemně blýskat! Do letní pleťové kosmetiky se hodí všechny zlatavé, bronzové a oranžové barvičky – my milujeme odstín Sunbeam Gold, Just Peachy a Gold Sparks. Pokud je vaše pokožka tmavší, doporučujeme přidat i špetičku hnědého, případně červeného a žlutého barevného oxidu.
Co to je a co to umí?
Pokud nevyrábíte opalovák pro celou Klapzubovu jedenáctku, asi vám nějaké množství oxidu titaničitého i zinečnatého zbyde. Aby jen smutně neležely ve skříňce, je dobré vědět, co tyhle dva bílé prášky vlastně jsou, a k čemu se dají použít dál.
Oxid zinečnatý
Oxid zinečnatý najdeme pod pojmy "zinková běloba" nebo též pod chemickým označením ZnO. Jedná se o přírodní minerál, který má podobu bílého prášku, nerozpustného ve vodě. V přírodě se nachází v podobě nerostu zinkitu, hojně se však vyrábí i v laboratořích.
Je proslulý zejména v oblasti přírodních opalovacích krémů, kde se využívá jako přírodní minerální filtr proti UV záření. Funguje ale taky jako parádní bílé barvivo. Také je léčivou a zásadní přísadou některých kosmetických produktů, ve farmacii se používá do mastí a krémů.
Při výrobě domácí kosmetiky ho můžeme přisypat do očních stínů, tvářenek, pudrů, rtěnek, očních linek, řasenek, domácích mýdel, koupelových solí či dokonce laků na nehty. A pokud se vám někdy stalo, že jste si koupili příliš tmavý pudr nebo make-up, můžete si ho právě oxidem zinečnatým zesvětlit přesně na míru. (Ale opatrně, tenhle bílý prášek má vážně sílu a celkem jednoduše pak můžete po světě chodit světlá jako gejša! :))
Pro pokožku je oxid zinečnatý doslova blahodárný. Kromě toho, že slouží jako ochrana před UV zářením, má také skvělé regenerační účinky, takže se perfektně hodí na podporu hojení popálenin, opruzenin a jiných zranění kůže. Jeho léčivých vlastností využijeme i při péči o aknózní či ekzematickou pokožku, kdy může pomoci se snížením zánětu kůže.
Legendou je potom samozřejmě stará dobrá, léty prověřená zinková mast. Právě tu si můžeme máznout na pupínky, spáleniny a vyrážky, abychom urychlili hojení a léčbu. Pokud ji doma ještě nemáte, vůbec nemusíte utíkat do lékárny. Vyrobte si ji! Všechny potřebné ingredience i návod najdete na Ekokoze a do přípravy se můžou pustit i začátečníci. Je to brnkačka!
Zinek je taky skvělým bojovníkem s pocením – dokáže absorbovat vlhkost, a tak nechybí ve spoustě přírodních deodorantů.
Oxid titaničitý
Oxid titaničitý, titanová běloba nebo také TiO2 – pod těmito názvy můžeme najít našeho druhého pomocníka, který má své právoplatné místo nejen ve světě kosmetiky.
Oxid titaničitý je často používán jako pigment, z důvodu výrazného jasu a velmi vysokého indexu lomu. Při takovém využití je výhodou i jeho odolnost vůči UV záření. Pohlcuje UV záření a přeměňuje ho na neškodné teplo. Jeho vysoká odrazivost, jas a barevná stálost ho předurčují také jako vhodný materiál pro použití ve formě tenkých povlaků na speciální optice jako jsou dielektrická zrcadla.
V kosmetice se používá zejména jako bílý pigment, takto se používá dokonce i při tetování. Najít ho můžeme však všude kolem sebe, je například v zubní pastě, papíru, bílém pečivu, malířské barvě… Oxid titaničitý je zkrátka skoro všude, kam se podíváme!
Oxid titaničitý využijeme i při výrobě domácí dekorativní kosmetiky, od korektoru přes make-up po pudr a stíny! Pro parádnice máme recept na výrobu domácího minerálního make-upu, ve kterém využijete i své zásobičky oxidu zinečnatého.
Používáte oxid zinečnatý a oxid titaničitý při výrobě?
Zdroje:
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/23604/140002678.pdf?sequence=1&isAllowed=y
https://www.ewg.org/enviroblog/2008/07/how-choose-better-sunscreen
