Výroba svíček ze sójového vosku – nejčastější problémy a jejich řešení!

Výroba svíček ze sójového vosku – nejčastější problémy a jejich řešení!
Celí natěšení jste vytvořili svoje domácí sójové svíčky, ale… ony tak nějak nevypadají, jak by vypadat měly? Co se nepovedlo? Je to normální? A jak to spravit?Více informací
Suroviny pro tento receptSójový voskKnotyObaly na svíčky
Jednotlivé suroviny nakoupíte hned pod postupem
Popis

Nevěste hlavu, hlídáme vám záda! Mrkněte s námi na nejběžnější trable, se kterými se člověk chtě nechtě při tvorbě svíček ze sójového vosku setká. Sepsali jsme k nim taky spoustu vylepšováků a doporučení, které výrobu domácích svíček rozjasní a zjednoduší, aby to vždy dopadlo tak, jak má!

S jakými "problémy" se při výrobě všichni potýkáme?

1. DRSNÝ NEROVNÝ POVRCH SVÍČKY

Všechno vypadalo parádně, ale po zchladnutí a vytvrdnutí se na povrchu svíčky objevily nerovnosti, bublinky a jiné vady a kazy, kvůli kterým svíčka nepůsobí zrovna profesionálně, ale které jste tam po nalití rozhodně neviděli? Ale teď tam jsou, to zamrzí. Ale není důvod se trápit dlouho! Možná vás potěší, že v tom rozhodně nejste sami, a že to spravíte raz dva.

Proč se to stalo?

Při chladnutí vosk přirozeně tvoří pevné krystalky. V ideálním případě jsou všechny krystalky hezky jednotné a stejně velké, díky čemuž je pak povrch svíčky hladký a krásně krémový. Jenže. Pokud vosk chladne nerovnoměrně, příliš rychle či moc pomalu, nebo pokud je v něm spousta vzduchových bublinek, povrch svíčky hladký nebude. Naopak - bude flekatý, poďobaný nebo nevábně zjizvený. Nevadí! Je tady několik možností, jak těmto nedokonalostem předejít nebo je dokonce rovnou opravit.

Co s tím?

Zbytečně nemíchat a nešlehat.

Čím víc vosk mícháte a při rozpouštění nebo přidávání vůní šleháte, tím víc vzduchu se do něj dostane. Bublinky pak ve vosku zatuhnou a budou vidět. Proto zbytečně nemíchat a nešlehat. Po nalití vosku jemně obal svíčky poklepejte (jako při pečení), aby vzduch z vosku utekl.

Zjistit správnou teplotu rozpuštění a nalévání.

Tady vám odpověď nedáme jasnou. Teplotu tání a nalévání vosku je třeba trochu zkoumat – ovlivní ji totiž i to, jak teplo a vlhko máte doma, a to my nevíme. Proto testujte, zkoušejte a hledejte – stojí to za to! Sójový vosk taje při teplotách okolo 50 až 60°C. Pokud tato teplota svíčkám zjevně nevyhovuje, při další výrobě zkuste teplotu asi o 5°C snížit, či naopak zvýšit.

Schovat si trochu vosku pro "co kdyby náhodou" případy.

Jestliže se svíčkováním začínáte nebo se s nerovnostmi povrchu na svíčkách setkáváte často, není od věci si vždy trochu vosku nechat a v případě, že se nerovnosti na vytuhlé svíčce objeví, rozpustit ho znovu, povrch svíčky rozpuštěným voskem přelít a nedokonalosti zakrýt.

Mít po ruce fén nebo horkovzdušnou pistoli.

Menší nedokonalosti jednoduše vyčistíte použitím fénu nebo horkovzdušné pistole. Stačí povrch svíčky pomalu, zblízka a na nejnižší teplotu zahřívat z fénu nebo pistole vycházejícím vzduchem, a nechat vosk malinko povolit a rozpustit. A nerovnosti budou pryč!

2. PRÁZDNÁ MÍSTA BEZ VOSKU, CO PŮSOBÍ MOKŘE

Seshora svíčka vypadá parádně, ale když kouknete na sklenici, nacházíte po jejím obvodu místa, která působí tak nějak mokře nebo zapařeně? Mokrá nejsou, jsou to místa, kde se vosk stáhnul a odlepil od nádoby kvůli tomu, že někde stydnul a tuhnul rychleji než jinde. Nevěste hlavu, tohle je asi nejčastější "problém" všech kontejnerových svíček. Hoření ovlivněno nebude a místo jednoduše přelepíte nálepkou nebo etiketou. A příště mějte při výrobě na mysli tohle:

Co s tím?

Dát lásku i obalu – vyčistit a předehřát.

Dobře umýt nádobku nebo sklenici, do které se chystáte svíčku vyrobit, je základem úspěchu. Použijte jemnou mýdlovou vodu a sklenici po umytí dobře usušte. Pak ji nahřejte – na topení, nebo ještě lépe v troubě – asi na 35-40°C. To zaručí, že se teplý vosk "nelekne" chladu a nestáhne se od stěn sklenice.

Nalívat trpělivě.

Pomalým a klidným litím vosku do obalu předejte tomu, že se do svíčky dostane vzduch, který by ve vosku udělal neplechu, změnil jeho teplotu na některých místech, a tím mohl způsobit nedokonalosti.

Dopřát každé svíčce dostatečný prostor.

Pokud svíček vyrábíte víc najednou, dopřejte každé z nich dostatečný prostor – třeba deseticentimetrový – aby se nedotýkaly a nezahřívaly tak svoje okolí, což by, opět, mohlo způsobit to, že budou na některých místech svíčky chladnout rychleji než na jiných.

3. PRASKLINY

Najít prasklinu pár centimetrů od knotu není nic neobvyklého. Většina lidí si toho možná ani nevšimne a nemusíte se bát, že by jemná rýha ovlivnila kvalitu hoření.

Proč se to stalo?

Může za to většinou kombinace "smrsknutí se" vosku při rychlém chladnutí a malinkých vzduchových bublinek na dně nádoby. Jak vosk tvrdne, klesá do míst, kde byl vzduch.

Co s tím?

Ťuk ťuk do nádoby.

Po nalití vosku poklepejte nádobku, čímž uvolníte vzduch, který zůstal ve sklenici uvězněn. Buďte ale něžní, nechcete si vosk rozlít nebo obal rozbít.

Se svíčkou do výšin.

Stejně jako je čerstvě dopečené bábovce lépe na mřížce, kde má čas rovnoměrně vystydnout, bude tak lépe i čerstvě vyrobené svíčce. Po nalití vosku svíčku nenechávejte na chladné pracovní ploše, ale najděte pro ni místo na mřížce, kde bude chladnout a tvrdnout rovnoměrně, bez toho, aby byla ochlazována odspoda.

4. KAPKY NA POVRCHU

Svíčka pěkně vystydla a vytvrdla, ale když k ní přiblížíte svůj obličej, do nosu vás bouchne silná vůně a na povrchu vidíte kapky "nečeho". To něco je pravděpodobně esenciální olej, silice nebo kosmetická vůně, která se dostatečně nesmísila s voskem, a proto vytekla na povrch. Často za to může příliš velké množství vonných látek nebo nedostatečné zahřátí vosku při jejich přidávání. Správná teplota vosku a správné množství voňavých olejů zajistí, že se vosk a vůně pevně spojí. Pokud je někde chyba, vazba mezi látkami je moc křehká a vůně pak uteče a "vyteče" na povrch nebo, v některých případech, naopak na dno svíce.

Co s tím?

Hlídat teplotu.

Zejména pokud používáte vonné látky, jejichž hustota je spíš vyšší, bude třeba vosk víc zahřát. Obecně se jako vhodná teplota přimíchávání esencí a vůní do vosku uvádí kolem 70°C. V případě sójového vosku může být teplota trochu nižší, ale míchat vonné látky s voskem studeným není ideální.

Jemně, ale dlouho míchat. Třeba 2 minuty.

Dvě minuty se můžou zdát jako doba dlouhá, ale vaše svíčka si to zaslouží. Vosk a vůně potřebují čas na seznámení se, oťukání se a svázání se. :) Dopřejte jim to. Míchejte souvisle, citlivě a bez šlehání, přímo před nalitím vosku do připravené nádoby.

Pohlídat si množství.

Přírodní svíčky rozhodně nebudou vonět tak silně jako ty, které si koupíte v obchodě. S tím je třeba se smířit. Každý druh esenciálního oleje nebo vůně má taky svoji maximální dávku – tedy množství, které je vosk schopen pojmout. Vůně dávkujte do maximálně 10% celkové váhy všech ingrediencí, nicméně většina vůní příjemně voní už na 6-8%. I tady platí, že míň je často víc. :)

5. ČOUD A KOUŘ

Všechno, co hoří, kouří. Pokud je ale plamen vaší vyrobené svíčky temný a okem jasně viditelný, někde je chyba a svíčka vám naznačuje, že je třeba učinit nějaké změny v procesu výroby.

Co s tím?

Správná velikost knotu.

Jestliže kolem svíce pozorujete hustý, nepřetržitý čoud vycházející z plamene, tmavé obláčky kouře nebo okruh dýmu po okraji nádoby, ve které svíce je, velmi pravděpodobně je knot pro svíčku příliš velký. Příště jednoduše zvolte menší variantu.

Snížit dávku vonných látek.

Knotem jste si jistí, ale z plamene se pořád nepěkně čoudí? Možná je za tím zbytečně velké množství esenciální olejů, silic nebo kosmetických vůní, které se při hoření pálí. Příště uberte.

6. KRÁTER KOLEM KNOTU

Pokud se kolem knotu tvoří kráter, při hoření se buď spotřebovává moc paliva – vosku a vůní - a svíčka hoří moc rychle, nebo se vosk neohřeje dostatečně, a místo toho, aby se ve svíčce hezky rovnoměrně a pomalu tvořil rybníček rozprostírající se od okraje k okraji, taje jenom vosk okolo knotu.

Co s tím?

Chce to větší knot.

Pokud se okolo knotu tvoří kráter a kolem stěn kontejneru je neporušená vrstva "studeného" vosku, knot je příliš malý a nemá sílu všechen vosk zahřát.

Chce to menší knot.

Jestliže je naopak knot příliš velký, svíčka hoří moc rychle a kolem knotu se brzy také vytvoří kráter. Tahle varianta kráterů je obecně trochu vzácnější, objevit se ale samozřejmě může.

7. KNOT SE KROUTÍ A VYPADÁ JAKO HOUBA

Jestli se vám z knotu před očima stává zvláštně zakroucená houba, vězte, nejste v tom sami. Děje se to kvůli velkému množství uhlíku tvořícímu se při hoření, což je způsobeno tím, že se spaluje velké množství paliva – vosku, vůně, barvy. Příště tomu zamezit můžete tímhle:

Co s tím?

Méně je více.

To platí pro esenciální oleje, silice, kosmetické vůně nebo barviva, která používáte. Snižte jejich dávku. Někdy dokonce platí, že použijete-li vůně méně, bude se odpařovat pomaleji, a bude  tedy déle a více vonět.

Po každém hoření knot zastřihněte.

Některé knoty se zkrátka kroutí rády. Zatněte jim tipec a než je zapálíte, zastřihněte je na délku asi půl až tři čtvrtě centimetru.

Zkuste menší knot.

Pokud vosk rychle odhoří a kolem knotu se do půl hodiny vytvoří hluboký kráter, knot se obnaží a zakroutí. Příště sáhněte po menším knotu.

POZNÁMKY NA ZÁVĚR

Vosku při rozpouštění dopřejte čas a proces neurychlujte tím, že ho šoupnete do mikrovlnky nebo ho v kastrůlku postavíte přímo na plotnu. Vodní lázeň je svíčkařův nejlepší kamarád.

Aby byl knot přesně uprostřed svíce, při výrobě střed nádoby vždy dobře vyměřte a knot pak připevněte – kolíčkem, pletací jehlicí, tužkou a tak podobně. Knot ve středu znamená bezpečné hoření, nepodceňte jej!

Barvu vosku můžou ovlivnit esenciální oleje, vůně i světlo. Proto je možné, že se ze sněhobílé svíce stane svíce slonovinová nebo žlutá, zejména přidáte-li vůně s vyšším obsahem vanilinu nebo silic květových. A stejně jako sluníčko po čase změní barvu oblečení, změní se působením světla i barva svíčky. Bílé, nebarvené, jemně zežloutnou, a ty barvené, vyblednou.

Při hoření svíčka potřebuje čas, aby se z roztaveného vosku kolem knotu vytvořil "rybníček". Než se pustíte do prozkoumávání svojí svíce, dejte jí proto tak hodinku na rozhoření.

Po hoření povrch vosku už perfektně hladký nebude. A to je dobře, znamená to, že jste používali přírodní vosk, který pracuje. Tím, že svíčku sfouknete, vosk na povrchu ochladíte a on zatuhne tak, jak je. Proto možná při detailním zkoumání svíčka už nebude dokonale sametová, ale jemně kropenatá. Neznamená to vaši chybu nebo že vosk hoří špatně. Je to normální.

TIP

Přírodní svíčky Vás lákají, ale k výrobě se zatím odhodláváte? Nakoukněte do obchůdku VonTree Candle, kde seženete spoustu nádherných sójových svíček, a nákupem navíc podpoříte Svaz neslyšících a nedoslýchavých ČR a.s.

Pozn.: Obrázky a inspiraci pro článek jsme čerpali z webu CandleScience.com. :)

Suroviny
Články
Na vašem soukromí nám záleží

Ekokoza má ráda sušenky! Cookies nám pomáhají nabíźet správné produkty, fajn slevy a další skvělé služby. Stačí nám dát souhlas k jejich používání.

Upravit moje volbyPovolit vše